Neračiž se,
laskavý čtenáři, příliš hněvat, ale opět musím souhlasit s
naším Nejvyšším (děsně nesnáší, když se mu tak říká):
Sluníčka očividně melou z posledního. Stačí se na to jejich
hemžení chvíli dívat, pozorovat, jak vystrkují hlavy ze svého
paralelního vesmíru a jsou doslova zděšeni tím, co si jejich
mnohdy nejbližší okolí myslí... případně se podívat do
složky se soukromou poštou, jak onehdy zjistila jedna moje známá.
Je přitom až
neuvěřitelné, jaká banalita dokáže sluncata vybičovat k
aktivitě, na kterou by se jednak v reálu sama nezmohla, jednak ji u
druhých nesmírně odsuzují. V případě oné známé to byla
kupříkladu nevinná spekulace o tom, zda jsou "Hana" a
"Antonie" (navrátilé Češky z Pákistánu) dostatečně
hmotně zajištěné do budoucího života, nebo jestli jim jejich
pobytem v zahraničí nevznikl nějaký dluh třeba u zdravotní
pojišťovny. Tedy věci, které (zřejmě krom sluncat) běžně
řeší každý člověk. Princip placení zdravotního pojištění
ovšem už z podstaty věci zřejmě nevoní adminovi facebookové
stránky Obludárium (ahoj, ty náš Jardo...), což zjistil až při
pohledu na příspěvek dotyčné, který si oscreenoval a vložil
před oči komunitě podobně postihnutých sluncat, sdružujících
se kolem oné stránky. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, s
všeobjímající láskou multikulti lidiček z fakult sociálních
studií, filosofických, výtvarných a jiných se roztrhnul pytel,
vypadalo to asi takto:
Povšimněte si
příspěvku státního úředníka Lukáše Houdka, vrchního
správce neúspěšné kampaně HateFree Culture, údajně bojující
proti násilí z nenávisti (tak kvalitně, že tu přibývá
vyloučených lokalit mnohem rychleji než míst, kde je ta či ona
minorita hájena proti jakémukoli útisku, tzv. Hate Free zón,
čehož už si všímají i v OSN). Kamarádku to samozřejmě
nesmírně pobavilo, říkala, že odteď se bude ptát na názor na
svou osobu kdejaké paní v kanclíku na magistrátě, až si tam
půjde pro nějaké lejstro nebo novou občanku, a kdyby snad paní
tápala, dá jí před oči pár svých výroků a pak se s tou novou
občankou půjde oběsit do rybníka...
Nu, sluníčkám
ovšem prostor, který jim pan Jarda Cééé vytvořil, nestačil.
Neuspokojilo je ani to, když mezi ně dotyčná známá zavítala a
nejvypečenější hlášky odměnila kliknutím na "To se mi
líbí". Zřejmě sluníčkám chyběla "intimita se
zrůdou". Přímý kontakt "s něčím tak odporným".
Nejdříve kamarádce
přišla hlava. Její vlastní. Na fotce, z doby asi před třemi
lety. Naštěstí ne zohavená a od krve, jako to dělají muslimové
v TAKZVANÉM.
Vzhledem k tomu, že
kamarádka ví, kdo ji tehdy zcizil a v jakém kontextu ji použil,
mám prý vyřídit vřelé pozdravy do Chomutova a nahodit do éteru
otázku, zda dotyčné osobě pánové a dámy z přestupkové komise
tamního magistrátu nevysvětlili dostatečně zřetelně, že když
jí za totéž udělují pokutu, neznamená to zároveň, že onu
zcizenou fotku poškozené strany smí šířit dále.
Pojďme ovšem dále.
Po hlavě přiběhlo další děvče. Po svých a s hlavou na krku.
Takové milé, evidentně si právě dalo v Novém Městě na náměstí
pod podloubím jogurtovou zmrzlinu a pozorovalo vlaštovky, které
tam hnízdí...
Aby si kamarádka
nepřipadala v příliš homogenním prostředí mezi všemi těmi xenofobními Čechy divně, dorazil k ní i návštěvník z Mordoru, byť
s českým křestním jménem:
Známá psala, že
google překladač to rozpoznal částečně jako svahilštinu, ale
že si nepamatuje, že by někoho z této oblasti žádala o recept
na pečenou zebru na česneku.
No a jako dezert opět jedna láskyplná
děvenka, které se asi udělalo nevolno a rozhodla se o ten záchvat
podělit:
Takové jsou tedy
niterné pocity našich nebohých slitovných a milosrdných. Ani oni
očividně nejsou prosti negativních emocí a jejich projevů, ovšem
kvůli tomu, že jim někdo neustále omílá, jak je špatné je
ventilovat, snaží se je v sobě potlačit nad únosnou mez.
Výsledek pak nepřipomíná sluníčko ani omylem:
Spouštěcí emocí
těchto reakcí je přitom STRACH. Stejný strach, který svým
oponentům vyčítají jako něco naprosto iracionálního a hlavně
nevhodného.
Povšimněte si, že
sluníčka se už dokonce bojí lidí se stejnou barvou pleti, jakou
mají sama. Aby nemohla být obviněna z rasismu, začnou snad
odmítat i ty aspekty vlastní identity, které mají se svými
názorovými oponenty společné. To není jen pokus o dehumanizaci
oponenta. To je především ubližování sobě samému.
Demonstrativní, mající za cíl vzbudit lítost právě u toho
oponenta, který je označen za agresivního... náš šéf by
prohlásil, ať si tohle pánové a dámy realizují v ložnici s
vhodným partnerem a netahají do toho širokou veřejnost.
Dá se to ovšem
spojit i s těmi pocity osamocení, vyloučení ze společnosti...
Za pozornost stojí,
že ten samý člověk, který zřejmě chce rovnoprávnost pro ženy,
odmítá sexismus a genderismus, zároveň vidí babičku pouze jako
osobu pečící mu zákusky k nedělnímu obědu, ovšem pokud ona
osoba projeví vlastní názor nekolidující s tím jeho, neváhá
ji označit za "fašistickou extrémistku". Co by s tou
paní v reálu asi onen pán dělal? A opravdu věří, že ona by si
jeho chování nechala líbit nebo k jeho názorům příliš
přihlížela ,vzhledem k věkovému rozdílu i k faktu, že její identita není redukovaná na pouhý kus buchty, ale že byla zároveň ekonomicky a mnohdy i politicky aktivní?
Shrňme si to tedy.
Vyplývá mi z uvedeného, že psychika sluníčkářské minority je
asi v takovém stavu, v jakém ji má člověk, na jehož dům spadne
bomba. Možná ještě v horším než mají ti imigranti utíkající
z válkou zasažených oblastí a riskující život při plavbě na
přeplněné bárce nebo přelézání ostnatých drátů na
hranicích. Ti migranti přitom mají alespoň důvod být na tom
zle. Těmhle jednotlivcům, většinou vytrženým kvůli svým
názorům a postojům z vlastních rodin a vůbec okolního prostředí
a vytvářejícím onu sluníčkovou komunitu pouze uměle na základě
jednotlivých studijních, zájmových či profesních zaměření,
stačí prakticky totéž, co průměrnému muslimovi, který vybíhá
do ulic demonstrovat kvůli obrázku hlavy jakéhosi proroka. Obrázek
nebo pár písmenek.
Je tedy asi na místě
se tázat: Drahá sluncata, co tak jako ráčíte se svými stavy
dělat, aby se podobné jednání již neopakovalo? Pochopitelně vás
nikdo nenechá vybíjet si své frustrace skrze útoky na policisty
nebo jakékoli názorové oponenty, kterým byste chtěli předvést,
že jste na základní škole měli tu trojku z hodu míčkem oprávněně.
Jak vám může běžný člověk pomoct, aby vám odlehlo? Ti lidé,
po kterých se tak vozíte, vám přitom zařídili dostupnost
psychiatrické a psychologické pomoci, kterou můžete kdykoli bez
ptaní využít. Zařídili vám infrastrukturu, vzdělání i
lékařskou péči buď zcela zdarma, nebo za směšné ceny v
porovnání s financemi, na které máte možnost dosáhnout. Ne že
by snad od vás člověk vzhledem k vašemu stavu čekal nějaký
vděk, ale asi je potřeba vám připomenout, že vaše frustrace pochází
z vědomí toho, že denně využíváte výdobytků civilizace a
kultury, které pro vás zařídil někdo jiný, kdo má odlišný
názor než vy. On vám již nic dalšího nedluží, měnit se kvůli
vám nemusí, s jeho identitou nic neuděláte, většinou zvládne
docela dobře fungovat i bez vás. Marně ty lidi zkoušíte vydírat,
vyhrožovat jim a zastrašovat je. Mají z vás legraci jako z malého
dítěte, které chytne hysterák v obchodě u čokolád. Což vaši
frustraci jen zvětšuje a dopadá to tak přímo zpátky na vás, místo aby
to trestalo ty, které vy trestat za něco chcete.
Tudy tedy cesta k
navázání komunikace nebo jakékoli změně nepovede. Máte ovšem možnost tyto aktivity
opustit a jít na to jinak. Především se přestat sami tak
neuvěřitelně pitomě vydělovat ze společnosti a odsuzovat druhé.
Děláte to totiž neustále, vadí vám, co člověk jí (maso!
knedlíky!), pije (pivo!), kde nakupuje (v Lidlu, Kauflandu, u
Vietnamců...), kam jezdí na dovolenou (do Chorvatska), kde pracuje
(někdo vám tu bio mrkev musí sklidit, dovézt a prodat)...
Hysterčíte kolem věcí, které se vás nedotýkají a které
ovlivňují kvalitu vašeho života naprosto minimálně. Nemůžete
čekat, že když se lidem začnete cpát do talíře nebo nákupních
tašek, kam vás nikdo nezval, budou vás brát vážně nebo vás
chtít jakkoli respektovat, případně respektovat vámi preferované
"odlišnosti". Ještě přitom nikdo z vás neumřel kvůli
tomu, že si někdo jiný dal k nedělnímu obědu vepřový řízek,
zapil ho plzeňským a v červenci vyrazil na Zlaté Písky jako
loni, protože se mu tam líbí. Ani vám není ubírán prostor, který si nárokujete, máte svobodu oblékání (s přihlédnutím k dress codu firem, povoláním vyžadujícím uniformu, případně kategorii "vzbuzování veřejného pohoršení a ohrožování mravní výchovy nezletilých", která vám může být jedno, neb nepatříte k těm, kteří by se vyžívali v producírování se na Adama), svobodu shromažďování a pohybu, vašim preferencím jsou přizpůsobené kluby, restaurace i školní jídelny, referuje se o nich v médiích...
Je to zkrátka, milá sluncata, na vás. Můžete si klidně dát ohrnuté nosíky zpátky dolů a začít se zajímat, v čem ta vaše takzvaně rasistická, xenofobní a fašistická sousedka nebo babička žije, s jakými situacemi se potýká a jak je zvládá... a případně jí instantně jakkoli pomoct, pokud to s onou solidaritou myslíte vážně. I přes ty vaše hysterické výkřiky totiž ta paní není o nic horší než ti, za které se dnes berete, aniž byste je měli možnost (na rozdíl od té sousedky) poznat blíže. Jde o tutéž osobu, která vám v raném dětství foukala na rozbité koleno nebo vám strčila koláč. Utrhovala si od vlastních úst, aby vy jste měli současný luxus. Ještě dnes to dělá - jezdí na předváděčky nekvalitního zboží, "aby mladí měli lepší vysavač nebo hrnce". Vám je to ještě k smíchu. Ta samá paní přitom přežila válku, byla ve stejné situaci či horší, jako jsou vámi preferovaní migranti dnešních dob. Ji třeba jen tak něco nezlomí, rozhodně ne názory 25letého potěru, který ještě sám nemá na zabezpečení (a tudíž založení) vlastní rodiny, o zodpovědnosti za někoho tedy mnohdy neví vůbec nic.
Jak se do života společnosti zase ráčíte zapojit, je na vás, synci a dcerky. Nemusíte čekat, až vám dorazí to nebo ono procento uprchlíků, máte potřebné třeba přímo ve vaší ulici. A pokud vám o tu paní nebo vlastní babičku nejde, tak to řekněte rovnou a neopovažujte se překážet těm, kteří se o ně starají místo vás a kteří jí nepohrdají kvůli jejím zájmům nebo názorům.
